|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života a mezilidská důvěra – duben / květen 2023
Kyselá, Monika
Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (74 %) armáda a banky (shodně 68 %), nejméně lidé důvěřují církvím (28 %) a politickým stranám a hnutím (24 %).\nVýraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná také v případě soudů, výzkumů veřejného mínění, odborů a rádií. Ve vztahu k neziskovým organizacím je důvěra a nedůvěra víceméně vyrovnaná. U zbývajících institucí (televize, internet) již mírně či výrazně (politické strany a hnutí, církve, tisk) převažuje nedůvěra.\nV porovnání s předchozím šetřením z března 2022 případně srpna 2021 byly zaznamenány největší změny v případě odborů (nárůst důvěry o 10 procentních bodů), neziskových organizací, výzkumů veřejného mínění a politickým stranám (nárůst důvěry shodně o 6 procentních bodů), internetu (nárůst důvěry o 5 procentních bodů) bank a rádií (nárůst důvěry shodně o 4 procentní body). Armáda a Policie ČR naopak meziročně zaznamenávají pokles důvěry (shodně o 5 procentních bodů).\nMezilidská (sociální) důvěra je v české společnosti oproti minulému šetření z března 2022 mírně nižší. Svým nejbližším důvěřuje 94 % dotázaných (pokles o 4 procentních body), obyčejným lidem pak 73 % (pokles o 6 procentních bodů).
|
|
| |
|
|
Vznik, růst a působení křesťanských společenství na sídlišti Černý Most v Praze 14
WINSTED, Margareta
Na sídlišti Černý Most v Praze 14 působí od roku 2000 čtyři křesťanská společenství {--} Církev bratrská, Křesťanské společenství Praha, římskokatolická církev a Církev adventistů sedmého dne. V práci popisuji vznik, růst a aktivity těchto společenství v letech 2000 až 2007, se zaměřením na Církev bratrskou. V první části práce charakterizuji jednotlivé církve obecně, jejich příchod na sídliště a jejich velikost. V dalších kapitolách pak zmiňuji aktivity církví zaměřené na péči o věřící a na jejich evangelizační úsilí. Zajímavá je vzájemná spolupráce církví i spolupráce a podpora ze strany Městského úřadu Prahy 14 v oblasti vzdělávací a sociální. Celkový přehled situace na sídli Černý Most stručně doplňuji o aktivity muslimské komunity a ústředí Svědků Jehovových. Celkové duchovní působení křesťanských komunit je v oblasti anonymního sídliště velmi náročné.
|
|
|
Vztah státu a církví v USA
Krauzová, Tereza ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Vztah státu a církví v USA Abstrakt Cílem této práce je představit relevantní aspekty vztahu státu a náboženských společenství ve Spojených státech amerických. Těžiště této práce spočívá v představení vývoje výkladu obou náboženských klauzulí prvního dodatku Ústavy USA Nejvyšším soudem, zejména ve 20. století. Tato práce se snaží ukázat, jak obě náboženské klauzule, přestože byly vytvořeny za tímtéž účelem, jsou v některých případech vykládány tak, že působí do určité míry proti sobě. Tato práce zkoumá rovněž náboženskou svobodu v prostředí ozbrojených sil, kde jsou vojáci zcela odkázáni na služby, které jim poskytne vláda. V závěrečné části práce představuje některé výjimky z obecně závazných předpisů, které náboženským společenstvím a od nich odvozeným právnickým osobám svědčí, jakož i nedávný vývoj z hlediska přiznání práva na svobodu vyznání obchodním korporacím. Klíčová slova: svoboda náboženství, Ústava Spojených států, první dodatek, náboženská společenství, Nejvyšší soud, USA
|
|
|
Filiální kostely Římskokatolické farnosti Říčany u Prahy
Žilková, Markéta ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce Filiální kostely Římskokatolické farnosti Říčany u Prahy se zabývá chrámy, které v současné době patří do říčanské farnosti a volně tak navazuje na bakalářskou práci Kostel sv. Petra a Pavla v Říčanech. Na začátku je stručně představena historie farnosti. Práce je rozdělena do kapitol podle jednotlivých kostelů. Po historickém úvodu následuje vývoj architektury, chronologicky řazený popis vnitřní malířské a sochařské výzdoby a církevního užitého umění, které se v jednotlivých chrámech nachází. Mezi nejvýznamnější památky patří původní rotunda v Kostelci u Křížků, gotické fresky v Oleškách a Kostelci, obraz Archanděla Rafaela s malým Tobiášem od Karla Škréty v Kostelci, barokní oltář v Tehově a klasicistní náhrobek arcibiskupa Salm-Salma v Kamenici. Přínosem diplomové práce je kromě podrobného souhrnného přehledu nalezení analogií (především podobnost otického a kunického gotického presbytáře, barokní přestavby tehovského a kolovratského kostela a barokních oltářů v Kostelci u Křížků a Kamenici), datace barokních fresek v presbytáři chrámu v Kostelci, zjištění provenience tehovského oltáře a zpracování historie menších obcí (zvláště Otic).
|
|
|
Historie farnosti v Mostě v letech 1945-1990
Hausner, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo popsat historii mostecké farnosti v letech 1945-1990. Je to bezmála polovina století, ve kterém nebyla nouze o dramatické události, ať už na rovině státní, politické, obecní, farní nebo osobní. Na počátku sledovaného období spatřujeme pád nacistické ideologie, na jeho konci sledujeme pád ideologie ateistické. V období, které je vymezeno těmito mezníky, postihlo farnost mnoho změn a těžkých ran. Nejprve to byl poválečný teror páchaný na německém obyvatelstvu a odsun. Zanedlouho dochází ke komunistickému puči, po kterém nastává nejprve skrytý a zanedlouho otevřený boj proti církvím, kdy se církev dostává pod dozor a do moci státních úředníků. V této době je téměř symbolicky v duchu doby mostecká farnost i s kostely smetena z povrchu země a nachází azyl v nevelkém farním sále. Teprve po téměř dvaceti letech života v neustálém provizoriu má farnost opět svůj chrám. To už je ale totalita na konci sil a přichází demokracie, ve které se mostecká farnost po mnoha desetiletích nesvobody znovu učí svobodně dýchat a žít. Klíčová slova Historie, církev, farnost, kostely, kněží
|
|
|
Patronátní kostely rodu Liechtensteinů na jižní Moravě ve druhé polovině 19. století
Bodnárová, Jana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
5. Resumé Patronátní kostely Liechtensteinů na jižní Moravě ve druhé polovině 19. století Tato diplomová práce se zabývá tématem liechtensteinských patronátních kostelů nově vystavených nebo radikálně přestavěných ve druhé polovině 19. století na Moravě. Pokládási otázky, proč vlastně tyto stavby vznikaly a za jakých podmínek. Jakým způsobem byla zabezpečena jejich výstavba a kteří architekti je navrhovali. Zda se na jejich výsledné stylové podobě podílel pouze patron, nebo se do ní promítly i představy obcí, duchovních správců i farníků. Současně se věnuje stručné genealogii rodu Liechtensteinů a osobnosti Jana II. z Liechtensteina. Mapuje všechny patronátní kostely tohoto rodu na území Moravy. V neposlední řadě se také zabývá kompetencemi a rozsahem činnosti dvorní kanceláře a dvorní stavební kanceláře.
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Rigorózní práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni, a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Restituční tituly dle Zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi
Pultznerová, Hana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Zvára, Michael (oponent)
Mgr. Hana Pultznerová: "Restituční tituly dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi" Abstrakt Jako téma své rigorózní práce jsem si vybrala "Restituční tituly podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi". První část rigorózní práce obsahuje historický exkurz, který přibližuje vznik historického majetku církví a proces vypořádání církevních restitucí v České republice. Zasloužený prostor je věnován judikatuře Ústavního soudu, který v procesu církevních restitucí sehrál nezastupitelnou roli. Další dílčí úvodní téma tvoří pojednání o zákonu č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Nejedná se o čistý restituční předpis, jelikož vedle restituce majetku církevním právnickým osobám přiznává i finanční vypořádání, které vede ke kompletní odluce církve a státu. Věnuji se základním principům zákona, způsobu restituce a dalšímu finančnímu vypořádání s církevními právnickými osobami. Dozvíme se, kdo je osobou povinnou k vydávání původního majetku, a kdo má na vydání majetku nárok. Prostor je věnován rovněž procesu vydávání zemědělských i nezemědělských nemovitostí a opravným prostředkům, kterými se oprávněné osoby mohou bránit proti postupu osob povinných. Ústředním tématem rigorózní práce jsou jednotlivé restituční...
|
host ::
RSS.